COVID A JÁ

Často se ptáte, jak jsme zvládli nemoc a karanténu, proto sdílím. :-)
Dnes je to cca dvacet dní od manželova pozitivního testu na Covid-19, jeho izolace (v dvougeneračním domě s pěti dospělými a dvěma dětmi) a našeho zapsání do karantény.

Týden před pozitivním testem manžel prodělal teplotu a nepříjemný bolehlav. Nasadila jsem celé rodině své homeopatické pomocníky (Gelsemium). Tím byly jednodenní lehce zvýšená teplota a dvoudenní bolehlav zažehnány. Naše první obavy, že máme v domě covid se pomalu u všech zpracovávaly a řešily. Manžel cítil trochu bolení kůže a únavu, odpočíval. Dalším příznakem byla ztráta čichu (celkem jasné potvrzení viru covid), ale negativní antigenní test nás udržovali v klidu, že se jedná o virózu. Až v pátek, o týden později, se test ukázal jako pozitivní. A přišla zmiňovaná karanténa pro nás všechny.

Strach z nemoci a jejího průběhu jsme už měli za sebou. Ozvaly se další pocity ke zpracování, taková nějaká zloba na stejně určená pravidla pro všechny, a to i pro ty, kteří test nepotřebují, jsou ohleduplní k ostatním, dodržují karanténu. Zloba na to, že se mají testovat děti, aniž by o to všichni stáli. Vzhledem k tomu, že naše malá neotevřela pusu ani u zubařky na preventivní prohlídce jsem už viděla, jak jí bude vytřený nosík.

No a byly to opět emoce a pocity ublížení, které mne vedly k novému poznání a uvědomění. Zachováš-li klid, pochopíš své pocity a půjdeš si za svým, s důvěrou v dobrý výsledek, vše může být jinak. Tvoříme si realitu sami. Ale podotýkám, že jsem na zachování klidu nebyla sama dost silná. Opětovné zapojení homeopatických pomocníků v kombinaci s kapičkami Dr. Bacha nás podporovalo v rovnováze emocí a zachování klidu.

Další lekce covidu za námi a přišla na mě samotná nemoc. U mne začala rýmou. Taková klasika, léčená homeopatiky Natrium muriaticum, nepříjemně v krku - homeopatika Hepar sulphur, za dva dny suchý kašel - asi půldenní, Oscillococsinum zabralo, následné sucho na jazyku a ztráta chuti. Pak se přidal bolehlav a pocit jakoby vysušených dutin, ten trval asi dvě hodiny, než jsem si naordinovala Kalium bichromicum. Ke konci ztráta čichu. Celou dobu mírná únava, kterou korigovaly habr a oliva v lahvičce Bachovek, odpočinek. Manžel ještě 3x Acylpyrin. Jelikož já jsem na něj alergická, díky za homepatii. Hurá, i takto může vypadat průběh této nemoci.

Ještě se s Vámi podělím o několik uvědomění, která ke mně tato transformační nemoc přinesla. Jsou jen má a neříkám, že je stejná léčba vhodná pro každého. Všechny nemoci (fyzické bolení) vnímám jako ukázání na něco, co máme v sobě změnit. I tady mne zajímalo, co nás covid učí. Vše se mi začalo spojovat až proděláním této zkušenosti, pochopením nemoci a situace, oč jde. Opravdu je šiřitelem této nemoci strach! A nejen šiřitelem, ale i jedním z jejích symptomů. Proto je hodně těžké mu nepropadnout. Za mne je to důležitý bod posunu pro lidi, protože právě strach tady vládne už moc dlouho. Jen jsme se ho naučili potlačovat a schovávat, nejen před druhými, ale co je horší, i sami před sebou. A proto s sebou tato nemoc nese spoustu viditelných strachů, abychom si je uvědomili a začali je řešit, léčit. Dotýká se každého z nás a každého jinak. Ten, kdo má strach z nemoci a umírání - má těžší průběh, ten, kdo má strach ze sebrání svobody - má strach z nařízení, neuvážených a nesmyslných opatření. Kdo má strach z viru a nakažení - bojí se stýkat se s druhými. Kdo má strach ze samoty - zažívá smutek, že za ním nemohou příbuzní a známí. Strachy z budoucnosti, nejistota z neznámého, ze změny.... Takže díky za tuto nemoc, za tuto situaci. Je to těžká a složitá doba, ale pokud každý detekujeme svůj strach, máme šanci ho vyléčit a proměnit v lásku, spokojenost, radost, veselost, klid, krásu, prostě za protipóly strachu.

Výše píšu hlavně o STRACHU, protože ten přichází v různé míře před každou změnou, na kterou ukazuje. Ale prožíváme spoustu dalších pocitů, než celý proces proběhne. Někdo už je ve fázi VZTEKU a zloby z toho, co se tady kolem nemoci děje, jaká jsou opatření, co je funkční, nefunkční. Díky němu si uvědomíme, co chceme a nechceme dál žít, vztek nás zvedá ze židlí, nastartuje k zahájení změny. Někteří už možná prožívají SMUTEK - frustraci, kam to celé směřuje. Dovolme si ho proplakat, je to loučení se starým nastavením (starými vzorci chování, bloky, dogmaty), co nám dlouho sloužilo, ale nyní je již nepotřebujeme. A ostatní mají RADOST z toho, kam se na své cestě i v tak těžkou dobu dostali, třeba k vnitřnímu klidu a harmonii. A ti další už žijí SOUCIT a pochopení situace, proč se nám tady vir ukázal a co vše nás učí.

Ať jste, kde jste, vše je v pořádku a na dobré cestě... Cesta je cíl :-)